Česká republika drží v současné době v biotechnologiích, chemii a farmacii krok s celosvětovou konkurencí. Přestože před desíti lety biotechnologie ve východní a střední Evropě téměř neexistovaly, kvalifikovaná pracovní síla, relativně nízké náklady a tradice klasických technologických postupů při výrobě piva či antibiotik pomohly jejímu zrodu. V tomto směru má Česká republika také tradičně velmi silnou síť vzdělávacích a výzkumných institucí.

Spolupráce s firemní sférou
Být efektivní v přenosu výsledků výzkumu do praxe dnes není možné bez dobře nastavené a fungující spolupráce s průmyslovými partnery. Svět farmaceutického a technologického průmyslu se neobejde bez inspirace, poznatků a produktů vznikajících díky kreativitě akademických pracovišť, která se v určité fázi výzkumu neposunou dále bez přístupu k technologiím, know-how a prostředkům dostupným průmyslové sféře. Cílem aplikovaného výzkumu je nalézat inovativní řešení a zavádět je co nejrychleji do praxe. Řada příkladů z praxe dokazuje, jak komplementární spolupráce výzkumných center a průmyslu dramaticky zrychluje přístup pacientů k nové léčbě a technologiím.

Propojení vědy s praxí
Mezinárodní centrum klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), budované ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně, má pro spolupráci výzkumných týmů a průmyslových společností vlastní centrum výzkumu a transferu technologií, které upevňuje a rozvíjí partnerství s předními medicínskými, biotechnologickými a farmaceutickými firmami. Dohody o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje nových technologií a léků byly uzavřeny například se společnostmi GE Healthcare či Sanofi Aventis. Společnost Sanofi Aventis se zabývá vývojem nových léčiv zejména v oblasti centrálního nervového systému, jako jsou roztroušená skleróza či Alzheimerova nemoc, onkologie, metabolických onemocnění a nemocí srdečně-cévních. S Fakultní nemocnicí u sv. Anny v Brně společnost úspěšně spolupracuje v oblasti klinického vývoje nových léčiv již několik let. Tato spolupráce už přinesla přibližně 20 realizovaných projektů. Partnerství s FNUSA-ICRC nově obohatí koncepce mezinárodní vědecké sítě, která vznikne na základě již existujícího centra v Mayo Clinic. V Evropě by taková centra měla být maximálně dvě. Brno má šanci, jako první v Evropské unii, vybudovat jedno z nich. Spolupráce vědeckých týmů v rámci sítě má zásadní význam pro bezpečné zavádění nových metod do klinické praxe. Spolupráce mezi Sanofi Aventis a FNUSA-ICRC bude zaměřena na vývoj nových léčiv a komplexních zdravotnických řešení.

Dalším příkladem spolupráce mezi výzkumnou a průmyslovou sférou je využití nového způsobu stanovení prognózy chronické lymfatické leukémie, který patentoval tým vědců z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Právě tento tým je zapojen do projektu Středoevropského technologického institutu (CEITEC). Práva k užívání patentu zakoupila česká biotechnologická společnost GENERI BIOTECH. Díky tomuto objevu bude možné určit závažnost nádorového onemocnění a vybrat správnou léčbu. Pacienti, u nichž se na základě prognostických ukazatelů neočekává vážný průběh onemocnění, tak například nebudou muset podstupovat transplantaci kostní dřeně nebo chemoterapii. Spolehlivost této metody je až 95 %. Chronická lymfatická leukémie je nádorovým onemocněním, které postihuje převážně nemocné ve vyšším věku a je nejčastějším typem leukemie ve vyspělých zemích. Společnost GENERI BIOTECH uzavřela s Masarykovou univerzitou licenční smlouvu a v současné době úzce spolupracuje na vývoji diagnostického kitu. Testovací fáze budou probíhat ve Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici Hradec Králové.

Biotechnologie budoucnosti
Podpora spolupráce mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou a posílení aplikace nejnovějších výsledků výzkumu v praxi je také hlavním cílem čtvrtého ročníku mezinárodní biotechnologické konference Gate2BrnoBiotech, která se koná 21. října 2010 v Brně jako součást doprovodného programu Mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví Medical Fair Brno Central Europe 2010.
Na konferenci budou představeny klíčové projekty realizované výzkumnými týmy z nově vznikajících vědecko-výzkumných center. Příkladem jsou využití technologie kmenových buněk pro léčbu kardiovaskulárních onemocnění či využití nanobiotechnologií pro bioanalytické metody. Záměrem představení těchto projektů je nejen informovat odbornou i širokou veřejnost, ale zejména nabídnout spolupráci na vývoji a využití těchto pokročilých technologií partnerům z průmyslu. Cílem konference, která je jednou z akcí mezinárodní sítě Enterprise Europe Network, je maximálně podpořit spolupráci mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou a posílit tak aplikaci nejnovějších výsledků výzkumu v praxi. V programu konference figurují projekty Středoevropského technologického institutu (CEITEC), Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC), Regionálního centra aplikované molekulární onkologie (RECAMO), Ústavu molekulární a translační medicíny (BIOMEDREG) a Biotechnologického a biomedicínského centra (BIOCEV). Akce se zúčastní přibližně 150 osob z České republiky a zahraničí.

Brno – tradice a inovace  
Brno by se během několika let mohlo stát významným centrem biotechnologií. Výhodné podmínky pro rozvoj tohoto odvětví zde vytváří zázemí brněnských vysokých škol a výzkumných organizací. Důkazem je univerzitní kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích, kde se soustředí lékařské a přírodovědné obory, a jehož součástí je také budova biotechnologického inkubátoru INBIT.
 Součástí vznikajícího biotechnologického klastru jsou projekty Mezinárodního centra klinického výzkumu (FNUSA-ICRC) a Středoevropský technologický institut (CEITEC). V obou institucích budou pracovat experti na biotechnologie a lékařství. FNUSA-ICRC vzniká za účasti renomované Mayo Clinic a stane se třetím mezinárodním výzkumným centrem po ženevském jaderném středisku CERN a Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Klíčovým projektem Brna je také projekt CEITEC. Tamní odborníci na materiálové inženýrství by měli vyvíjet nové materiály, které mohou vylepšit řadu zdravotnických zákroků a léčebných postupů. Cílem projektu je vytvořit nadregionální centrum vědecké excelence, jehož výsledky budou srovnatelné se špičkovými středisky obdobného zaměření a přispějí tak k posílení pozice Brna jako jednoho z uznávaných evropských vědeckých center. Čtyři místní univerzity ve spolupráci s ústavy Akademie věd ČR zde budou vyvíjet nové technologie pro firmy podnikající v oborech od nanotechnologie přes telekomunikace až po molekulární medicínu. Už teď projevilo zájem o spolupráci přes 200 firem z oborů, jako jsou například farmacie, potravinářský průmysl či strojírenství. Jihomoravský kraj si vyhlásil ambiciózní cíl dostat se do roku 2013 mezi první padesátku nejvíce inovativních regionů v Evropské unii. A na tom mají mít biotechnologie bezesporu významný podíl.