Z nejnovější studie Evropského institutu pro politiku životního prostředí vyplynulo, že když EU naplní své cíle, aby 10 procent v benzinu a naftě tvořily biosložky, přinese to paradoxně o 56 milionů tun skleníkových plynů více. Dopad na životní prostředí tedy bude přesně opačný, než se očekávalo. Evropa si desetiprocentní cíl stanovila do roku 2025. Podle studie kvůli tomu bude potřeba přeměnit 69 tisíc kilometrů čtverečných země, což je přibližně dvojnásobek plochy Belgie. Zemědělská technika, doprava surovin a průmyslové zpracování je podle autorů evropské studie daleko horší zátěží, než je získaná ekologická výhoda samotného použití biosložky v naftě a benzinu.

Evropská komise sice zavedla pravidla, aby se kvůli biopalivům nekácely lesy a používaly zemědělské předpisy EU, ve třetích zemích se však těmito normami neřídí. Podle tisku se například v Indonésii odlesňují miliony hektarů půdy kvůli poptávce po palmovém oleji.

Podle Jaroslava Šebka z Asociace soukromého zemědělství je honba za evropským "nesplnitelným cílem" velmi výdělečný obchod. "Kdyby to tak nebylo, nerostla by všude řepka," řekl ČTK.

V roce 2009 se vyrobilo v Česku téměř 155 tisíc tun metylesteru řepkového oleje a kolem 90 tisíc tun bioetanolu.

Rozhodující výrobci metylesteru jsou ústecká Setuza s kapacitou 100 tisíc tun, Agropodnik Jihlava (70 tisíc) a Primagra Milín (35 tisíc). Vloni zahájily provoz dva noví výrobci - společnost Oleo Chemical Liberec s kapacitou 70 tisíc tun a Preol Lovosice (člen skupiny Agrofert) s kapacitou 100 tisíc tun.

Bioethanolu se v roce 2009 vyrobilo u nás kolem 90 tisíc tun. Jeho výrobci jsou Agroetanol TTD Dobrovice, s kapacitou milionu hektolitrů a od roku 2007 PLP Trmice a Ethanol Energy Vrdy s kapacitou 1 milion, respektive 700 tisíc hektolitrů biolihu. Tyto látky se používají jako příměsi do motorových paliv.